Rektor Ruské státní humanitní univerzity, doktor historických věd, profesor Alexander Bezborodov se narodil v roce 1954 v Moskvě. Vystudoval Moskevský státní institut historie a archivu. V srpnu 2018 byl jmenován rektorem Ruské státní univerzity pro humanitní vědy. Mezi její vědecké zájmy patří dějiny Ruska 2. poloviny 20. století a počátku 21. století a formování vědeckotechnické politiky SSSR ve 2. polovině 20. století. Autor více než 300 vědeckých publikací.
V exkluzivním rozhovoru pro TV BRICS hovořil o problémech a perspektivách rozvoje školství v zemi.
– Ruský vzdělávací systém je v mnoha zemích znám jako jeden z nejlepších na světě. Jak se bude v budoucnu vyvíjet, aby se stal ještě dokonalejším?
– Jsem si jist, že ruský vzdělávací systém je rok od roku efektivnější. Především je to dáno rozvojem celé škály oblastí pro přípravu odborníků v přírodních vědách, exaktních oborech a technických oborech. Humanitní vzdělávání ale v tomto ohledu nezůstává pozadu. Je pro nás velmi důležité mít na paměti, že v blízké budoucnosti nabere reforma vysokého školství v Rusku nový impuls. Jde o to, že schopnosti speciality budou využívány šířeji. Nezapomeneme, že zejména v posledních letech se rozšiřuje mezinárodní spolupráce. A Ruská federace bude mít, stejně jako nyní, vztahy a záležitosti s řadou zemí, které mají dvouúrovňový vzdělávací systém. Aby bylo toto vzdělávání relativně kompatibilní, zachováme například v mezinárodních vztazích bakalářské a magisterské studium. Je to velmi důležité. To je symbióza, kterou tvoří a formuje život, v blízké budoucnosti bude nejstabilnější a vytvoří příležitost pro zvýšení efektivity ruského školství a jeho kvality. Včetně využití globálních zkušeností, včetně zkušeností zemí BRICS.
– Stále více cizinců usiluje o získání vysokoškolského vzdělání v Rusku. Žádané odbornosti jsou profese v oblasti medicíny, strojírenství, energetiky a dalších. Jak pohodlný je podle vás náš vzdělávací systém pro občany jiných zemí a jak vysoce si váží ruský diplom?
– Na vysokých školách v Moskvě, Petrohradu a některých dalších centrech je velmi pohodlný systém ubytování. Musíme pochopit, že to slouží jako důležitý a atraktivní bod pro naše zahraniční partnery, včetně zemí BRICS. Příklad vysokých škol, kde je ubytování řádně organizováno, by se měl opakovat v Rusku. A pak se na to zaměří univerzity ve středním Rusku, na Sibiři a na Dálném východě, které přijímají mnoho cizinců. Obecně platí, že komfortní prostředí je úkol, který se řeší všude v zemi.
– Pokud mluvíme o postgraduální škole, která školí personál pro vědecké a pedagogické činnosti, je dnes v Rusku mnoho zahraničních postgraduálních studentů? A jak podle vás přispívají k rozvoji ruské a světové vědy?
– Podle našich údajů v současnosti v Rusku studuje a pracuje více než 10 000 zahraničních postgraduálních studentů. Ale to není limit. Toto číslo je třeba zvýšit. Faktem je, že postgraduální studenti jsou ti, kteří mají sklon provádět hluboký vědecký výzkum. Mohou ji také provádět společně s ruskými vědci, postgraduálními studenty a vysokoškoláky.
A v Rusku se věda jakéhokoli směru – přírodní vědy, technologie, humanitní vědy – bude rozvíjet pouze zrychleným tempem a získávat nové výšiny. To je velmi užitečné – vzájemné obohacení.
– Ruská státní humanitní univerzita patří mezi 200 nejlepších univerzit v zemích BRICS. Co je to za žebříček a jak čestné je pro univerzitu, kterou vedete, být v něm?
– Dokonalosti se meze nekladou, takže musíte stoupat výš. Velmi si vážíme zemí BRICS, s každou z těchto zemí a s těmi, kteří se v roce 2024 připojí k řadám BRICS, vytváříme naše vztahy na poměrně vysoké úrovni. Tato asociace se rozrůstá, je velmi perspektivní, která má vynikající globální možnosti rozvoje, včetně vysokoškolského vzdělávání.
Díky spolupráci s desítkami univerzit v zemích BRICS získává RSUH neocenitelné zkušenosti v jazykových kontaktech, studiu kultury a umění těchto zemí. Interakce mezi studenty z Ruska a těchto zemí – Indie, Čína, Brazílie, Írán – je dnes velmi aktivní.
– Jak obecně hodnotíte spolupráci zemí BRICS v oblasti vzdělávání? Jak si mohou země asociace vzájemně prospět vzhledem k její expanzi?
– Máme mnoho příležitostí k rozvoji vzdělávání. Každá univerzita v tomto ohledu udělala pokrok, ale potenciál, který není využit, je velmi významný. Bez toho není možné ve správném rozsahu studovat kulturu, vzdělanost jiných zemí, politický systém a ekonomiku. Země BRICS jsou našimi spolehlivými partnery, jejich vzdělávací systémy fungují pro naši společnou budoucnost.
Mladí lidé, kteří přicházejí do styku s každou z těchto zemí v procesu získávání vysokoškolského vzdělání, již získávají obrovské jazykové zkušenosti a školení v celé řadě oborů.
– Není to tak dávno, co Ruská státní univerzita humanitních věd a Univerzita Girijananda Chowdhury v Indii uspořádaly vědeckou konferenci věnovanou jazykům a kultuře původních obyvatel. Proč jsou takové projekty důležité?
– Taková konference se konala na konci ledna online. Zúčastnili se ho naši zástupci z Mezinárodního vědeckého centra pro jihoasijská studia. Faktem je, že studujeme a vyučujeme historii Indie, jazyky, kulturu, umění této země a interakce s našimi partnery je k nezaplacení.
Materiály této konference budou využity ve vzdělávacím procesu Vzdělávacího a vědeckého centra pro studium jihoasijských zemí. Stejně jako materiály z našich rusko-brazilských setkání budou využívány v činnosti příslušného centra. Vznikl loni. O Konfuciově institutu ani nemluvím. Je již více než 15 let starý, existuje a funguje velmi úspěšně. Za poslední dva nebo tři roky se kontakt s těmito zeměmi a intenzita interakce výrazně zvýšily.
– V roce 2024 bude Rusko předsedat BRICS. Plánuje se mnoho akcí, včetně vzdělávacích. O čem by pro vás osobně jako rektora respektované univerzity bylo nejzajímavější si s kolegy popovídat, jaké zkušenosti si vyměnit?
– Je pro mě velmi důležité, aby v roce 2024, kdy spolu s kolegy ze vzdělávacího systému aliančních zemí budeme blíže spolupracovat, nezmizelo sociální a humanitární vzdělávání, aby byly identifikovány nové programy a úkoly , díky kterému jsme mohli působit dlouhodobě.
A myslím, že zvláštní pozornost by měla být věnována individuálním setkáním o humanitním vzdělávání, jeho perspektivách a významu v moderním světě.
– V době překotného rozvoje technologií se nemohu nezeptat na váš postoj k tomu, že některé univerzity ve světě se oficiálně rozhodly psát diplomky pomocí umělé inteligence. Na jednu stranu to vzniklo, aby nám usnadnilo život, ale na druhou stranu není správnější a zajímavější myslet vlastní hlavou?
– Nejlepší je myslet vlastní hlavou. Ke schopnostem umělé inteligence máme velmi rezervovaný postoj. Viděli jsme díla napsaná pomocí takových programů. To nelze nazvat vysokým vědeckým úspěchem a na Ruské státní univerzitě humanitních věd se to nepraktikuje.
Psaní závěrečných prací s pomocí umělé inteligence dále prohlubuje studentovu neznalost konkrétního problému. Už dnes potřebujeme zkvalitnit vzdělání v humanitních a vysokých školách.
– Jak by podle vás měl vypadat vzdělávací systém za 10 let? Ne nutně ruský. V jakém věku bude nutné se rozhodnout pro povolání a jací specialisté budou patřit do budoucna?
– Těžko říct, co bude za 10 let. Je zřejmé, že role humanitárních znalostí poroste, už jen proto, že problémy humanitárních problémů ve světě se každým rokem zhoršují. A musíme vychovat specialisty, kteří těmto problémům rozumí. Velmi žádaná bude i praxe humanitního vzdělávání. Nejlepší výsledky dnes přináší systematické humanitní vzdělávání na školách a univerzitách.
– Jaké speciality jsou budoucností?
– Biotechnologie, informační technologie. Také psychologie, komplex pedagogických věd, filologie, historie. Základní historické školení by mělo být nedílnou součástí každého vzdělávání v Rusku.
Text copied from https://tvbrics.com/news/rektor-rggu-aleksandr-bezborodov-sotrudnichaya-s-desyatkami-vuzov-stran-briks-my-priobretaem-neotsen/
